Jak dlouho nám vydrží? Alespoň dva roky do vypršení záruky? To většinou ano. Dále už je to individuální ani ne tak dle konkrétní značky, ale spíše daného modelu. Někdo řeší výměnu svého počítačového vybavení po třech letech od předchozí koupě zařízení, jiný po pěti, s někým zůstává jeho společník ještě déle. Každopádně počítač patří v zásadě mezi standardní vybavení, jehož obnovu bude skutečně jen málokdo řešit třeba pouze jednou za život. V případě počítačů ve firmách je frekvence výměn nových kousků za starší ještě častější, a to i s ohledem na neúprosné morální zastarávání na straně jedné a daňovým předpisům na straně druhé, kdy lze počítačové vybavení po třech letech finančně plně odepsat. Nezřídka však dochází ještě k rychlejší obnově a odepisování počítačů ve firmách nad rámec daňové uznatelnosti těchto nákladů.
Prodejní trendy hovoří jasnou řečí
V posledních letech bývá také často kladenou otázku při renovaci domácího či firemního počítačového parku, zda sáhnout po tradičním a klasickém stolním počítači, anebo po modernější variantě, tedy notebooku (stranou ponechme tablety a chytré mobilní telefony, jejichž podíl v prodejích neustále rostou). Při pohledu na statistiky se trend jeví jako poměrně jednoznačný. Zatímco před deseti lety tvořily v naší zemi notebooky cca 7 % počítačů v domácnostech, už tři roky zpátky byly v přesile. V současnosti je dle dostupných dat situace taková, že z 10 počítačů v domácnostech připadá průměrně 7 na laptopy a pouze 3 na stolní počítače. Při procházce napříč libovolným řetězcem prodávajícím spotřební elektroniku by, řečeno s trochou nadsázky, jeden získal pocit, že stolní počítače existují snad už jen v podobě muzejních exponátů.
Zastánci desktopů by k popsanému stavu patrně dodali, že jde především o vítězství marketingu výrobců a prodejců počítačů. Častým protiargumentem je tvrzení, že jde v první řadě o přirozený vývoj a pochopitelné tendence zákazníků. Jisté je, že přes souhrnná čísla stále přetrvává nemálo takříkajíc skalních příznivců a vyznavačů stolních počítačů, kteří staršímu hardwarovému konceptu počítačů zůstávají věrni a nenechají na ně dopustit, a to z řady důvodů. Své pádné důvody pro preferenci přenosných počítačů před takzvaně stolními má samozřejmě i opačný tábor. A s jakými nejčastějšími důvody pro a proti toho či onoho řešení se můžeme setkat?
Proč stolní počítač?
U stolních počítačů vychází podstatně výhodněji jeden z klíčových parametrů každého nákupu, a sice poměr cena/výkon (užitná hodnota). Na stolní počítače často nenechají dopustit zejména praktičtěji uvažující zákazníky, kteří až tak nepodléhají módním trendům a reklamě. Nespornou výhodou je snazší možnost upgradu či rozšíření parametrů počítačů. Také řešení případných mechanických či obecně technických problémů je zpravidla u stolních počítačů jednodušší, a tím pádem i levnější ve srovnání s notebooky.
Desktopy se také těší větší oblibě u hráčů počítačových her vyžadujících nároky na vyšší výkon a kvalitnější grafiku, kterým mohou ve většině případů s ohledem na své parametry jen stěží dostát laptopy, ačkoliv výrobci se snaží, co mohou a některé z laptopových modelů označují jako „herní“. Mezi klady desktopové varianty je možno přičíst i ergonomii, kdy je ze zdravotního hlediska patrně menším zlem hledět do zpravidla většího monitoru v přirozenějším zorném úhlu a psát na plnohodnotné klávesnici desktopu, než se ještě více kroutit a hrbit u notebooku.
Proč notebook?
Notebook je určitě modernější variantou a kdo chce ´jít s dobou´, bude z logiky věci inklinovat právě k mobilnímu nástupci desktopů. Hlavní přednost notebooků je víceméně zřejmá: je lehčí, přenosný, kompaktní, šikovný a asi i celkově praktičtější, pokud jde o manipulaci s ním. Moderní notebooky váží nejčastěji kolem dvou kilogramů (některé ani ne kilo), což určitě není žádná velká zátěž, která by se pronesla. Od mnohých lidí lze slyšet, že už by se od notebooků zpátky ke stolním počítačům určitě nevrátili. Jeden příklad za všechny? Desktop si na rozdíl od laptopu určitě v případě ´počasí pod psa´ a naší mírně lenošivé nálady nevezmeme k sobě do postele za účelem maximálně pohodlného sledování filmu.
Přičíst k dobru lze notebookům také úspornější provoz. Také pokud jde o baterie, jejich životnost se postupně zvyšuje na úroveň více než únosnou a komfortní. Nelze to tvrdit úplně jednoznačně, ale mezi kancelářskými pracovníky je také zřejmý stále větší příklon směrem k přenosným počítačům, kdy tak mohou efektivněji rozdělit svůj čas mezi práci a další aktivity. Pracovat třeba ve vlaku, doma večer a podobně. Někdo však může namítnout, že se i kvůli neustálé přítomnosti notebooku, podobně jako pracovní mailové adresy v mobilu, stírá rozdíl mezi pracovním a osobním životem a zaměstnanec si tak od práce nikdy pořádně neodpočine.
Konečný verdikt – stolní, nebo přenosný?
Obě varianty mohou jistě velmi účelně a v symbióze dlouhodoběji fungovat vedle sebe. Každý z výše popsaných důvodů má svou logiku a rozhodně nelze univerzálně vyřknout obecný soud, že desktop či laptop je jasnou volbou. Vždy samozřejmě záleží na osobních preferencích každého z nás, na očekáváních a na tom, co s daným zařízením zamýšlíme dělat.
Co se může určitě hodit?
Ať už tedy patříme do skupiny příznivců stolních počítačů, anebo zastánců notebooků, rozhodně bychom neměli zapomínat na určité bezpečnostní pojistky našich počítačových zařízení. Monitorování PC může probíhat softwarově i hardwarově. Antivirové programy nebo firewally patrně není třeba nějak podrobněji představovat. Ale slyšeli jste například o takzvaných ´keyloggerech´?
Keylogger je šikovný hardware sloužící k zaznamenávání stisku kláves. Díky němu tak lze zpětně zjistit veškerou komunikaci nebo přístupová hesla na našem počítači. Efektivně využitelný je třeba v případě podezření z nekalého jednání ze strany našich zaměstnanců a podobně. Technicky vzato se jedná o malou násadu, již zapojíme mezi klávesnici a počítač.
Zařízení ukládá všechny stisky kláves, které lze kdykoliv zobrazit, anebo si je nechat posílat vzdáleně prostřednictvím wifi, které je podporováno u sofistikovanějších prodávaných modelů. Jaká je kapacita standardního keyloggeru? Pohybuje se od 8 MB až do jednotek GB, což prakticky znamená možnost ukládat tisíce až miliony stránek textu. Keyloggery samozřejmě nejsou jediným podobným řešením. Ve specializovaných obchodech (např. SPYobchod.cz) je možno pořídit i software či hardware umožňující sledování obrazovky, prolomení hesla, aj.
A co práce? Na čem je lepší?
Pracuji jako SEO specialista, takže na počítači trávím řadu hodin v podstatě každý den. Často také potřebuji značný výpočetní výkon při zpracovávání velkého objemu dat například při analýze klíčových slov. V tomto ohledu je lepší samozřejmě výkonný stolní PC.
Výhodou notebooku je však samozřejmě jeho mobilita. Při školeních různě po ČR nebo jiných akcích se stolní počítač špatně bere s sebou :-). Předností notebooku je také nižší spotřeba energie. To je faktor, který je pro mnohé z nás důležitý.
Zdroj obrázků: